|
|
Východ proti Západu? Reprezentace války v egodokumentech britských a ruských účastníků Krymské války 1853-1856.
Wohlmuth, Petr ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Hutečka, Jiří (oponent)
Východ proti Západu? Reprezentace války v egodokumentech britských a ruských účastníků krymské války 1853-1856 Disertační práce Mgr. et Mgr. Petr Wohlmuth ABSTRAKT Tato disertace se hlásí k žánru historické antropologie války a vojenství. Teoreticky vychází ze dvou zdrojů. Prvním jsou paradigmata kulturní a sociální antropologie, konkrétně symbo- lická historická antropologie v tradici Geertze, Darntona, Sahlinse a dalších. Druhým jsou kulturní dějiny války v tradici Keegana, Hansona, Lynna nebo Isabel Hull. Výzkumná otázka textu se soustřeďuje na kulturu války během krymské války, konkrétně krymského tažení a obležení a obrany Sevastopolu v letech 1854-1855, jak byly reprezentace jejích proměnných zachyceny v egodokumentech ruských a britských účastníků. Krymská válka byla sice předmětem mnoha historických textů, ale v rozhodující míře konzervativního charakteru, pro které je typické národní, ideologické a civilizační nálepkování, nahrazující hlubší analýzu. Tato práce zkoumá detailně formální řád zmíněné kultury války, ale metodou zhuštěného po- pisu především její logicko významové vztahy, hierarchii významových rovin, v tom smyslu, v jakém kultura války představovala příslovečný symbolický systém, pavučinu...
|
|
|
Zahraniční politika habsburské monarchie za Krymské války
Fraňková, Martina ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Práce se zaměřuje na prezentaci a hodnocení vývoje zahraniční politiky habsburské monarchie v průběhu Krymské války v letech 1853/1854-1856. Tradiční postavení Rakouska mezi Ruskem a západními velmocemi a složitý komplex vnitřních problémů mu nedovolily vojenské angažmá na jedné či druhé straně sporu. Neutralitní politika, kterou vedlo v průběhu války Prusko spolu s Německým spolkem, zase nezaručovala dostatečnou ochranu rakouských zájmů spojených s Východní otázkou. Habsburská monarchie se tedy rozhodla pro vlastní nezávislou politiku spočívající ve stupňujícím se tlaku na Rusko a snaze omezit válečné cíle Velké Británie a Francie na únosnou mez a tím docílit co nejdříve uzavření míru a zabránit tak rozšíření války a případné další revoluční vlně. Hlavním nástrojem této politiky byla hrozba rakouského vojenského zásahu proti Rusku na jedné straně a naděje na tento zásah na straně západních velmocí. Německá politika Rakouska se zaměřovala na obranu vlastních pozic a využívání německých spojenců pro demonstrace namířené proti Rusku, které však nebyly vzhledem k neochotě členů Německého spolku příliš efektivní. Rozpad vídeňského systému za Krymské války, rozdílné zájmy velmocí a nedocenění rakouské politiky v jejím průběhu vedlo k izolaci Vídně v poválečných letech.
|
|
|
Východ proti Západu? Reprezentace války v egodokumentech britských a ruských účastníků Krymské války 1853-1856.
Wohlmuth, Petr ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Hutečka, Jiří (oponent)
Východ proti Západu? Reprezentace války v egodokumentech britských a ruských účastníků krymské války 1853-1856 Disertační práce Mgr. et Mgr. Petr Wohlmuth ABSTRAKT Tato disertace se hlásí k žánru historické antropologie války a vojenství. Teoreticky vychází ze dvou zdrojů. Prvním jsou paradigmata kulturní a sociální antropologie, konkrétně symbo- lická historická antropologie v tradici Geertze, Darntona, Sahlinse a dalších. Druhým jsou kulturní dějiny války v tradici Keegana, Hansona, Lynna nebo Isabel Hull. Výzkumná otázka textu se soustřeďuje na kulturu války během krymské války, konkrétně krymského tažení a obležení a obrany Sevastopolu v letech 1854-1855, jak byly reprezentace jejích proměnných zachyceny v egodokumentech ruských a britských účastníků. Krymská válka byla sice předmětem mnoha historických textů, ale v rozhodující míře konzervativního charakteru, pro které je typické národní, ideologické a civilizační nálepkování, nahrazující hlubší analýzu. Tato práce zkoumá detailně formální řád zmíněné kultury války, ale metodou zhuštěného po- pisu především její logicko významové vztahy, hierarchii významových rovin, v tom smyslu, v jakém kultura války představovala příslovečný symbolický systém, pavučinu...
|
|
|
Zahraniční politika habsburské monarchie za Krymské války
Fraňková, Martina ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Práce se zaměřuje na prezentaci a hodnocení vývoje zahraniční politiky habsburské monarchie v průběhu Krymské války v letech 1853/1854-1856. Tradiční postavení Rakouska mezi Ruskem a západními velmocemi a složitý komplex vnitřních problémů mu nedovolily vojenské angažmá na jedné či druhé straně sporu. Neutralitní politika, kterou vedlo v průběhu války Prusko spolu s Německým spolkem, zase nezaručovala dostatečnou ochranu rakouských zájmů spojených s Východní otázkou. Habsburská monarchie se tedy rozhodla pro vlastní nezávislou politiku spočívající ve stupňujícím se tlaku na Rusko a snaze omezit válečné cíle Velké Británie a Francie na únosnou mez a tím docílit co nejdříve uzavření míru a zabránit tak rozšíření války a případné další revoluční vlně. Hlavním nástrojem této politiky byla hrozba rakouského vojenského zásahu proti Rusku na jedné straně a naděje na tento zásah na straně západních velmocí. Německá politika Rakouska se zaměřovala na obranu vlastních pozic a využívání německých spojenců pro demonstrace namířené proti Rusku, které však nebyly vzhledem k neochotě členů Německého spolku příliš efektivní. Rozpad vídeňského systému za Krymské války, rozdílné zájmy velmocí a nedocenění rakouské politiky v jejím průběhu vedlo k izolaci Vídně v poválečných letech.
|
|
|
Florence Nightingale versus sestra 21. století
SKOPCOVÁ, Tereza
Bakalářská práce s názvem Florence Nightingale versus sestra 21. století, je zpracována ryze na teoretickém základě. Má informační charakter, jehož cílem je logická a srozumitelná interpretace Florence Nightingalové a sestry 21. století. Nezaměřili jsme se striktně na nejvýznamnější postavu ošetřovatelských dějin, ale na vývoj sesterské profese od středověku po současnost, na postavení žen ve společnosti ve vybraných obdobích i na modifikaci morálních hodnot a předpokladů, ve kterých se sestry napříč stoletími odlišují. K získání veškerých informací bylo zapotřebí prostudování nemalého množství odborných českých i zahraničních bibliografických zdrojů. Pracovala jsem s odbornými periodiky, jako je univerzitní časopis Kontakt, dále časopisy Sestra a Florence. Při zpracování své práce, jsem také vycházela z informací, získaných prostřednictvím odborných zahraničních databází PubMed, Scopus a EBSCO. Tato bakalářská práce by měla sloužit k objasnění problematiky vývoje sesterského povolání. Měla by být srozumitelná laické veřejnosti a měla by pro ni vytvořit reálný pohled na sestry v historie a nového milénia. Také je určena budoucím sestrám, nejen k uvědomění si historických mezníků ošetřovatelství, ale i jako učební pomůcka k předmětu teorie ošetřovatelství. Každá vzdělaná sestra se měla orientovat v historii své profese, aby ocenila snahu všech známých i neznámých postav dějin ošetřovatelství. Práce udává ucelený obraz o vývoji sesterského povolání v průběhu tisíciletí. Snažili jsme se ukázat, že vývoj ošetřovatelství, zvláště sesterské profese, byl determinován zejména postavením žen ve společnosti a morálními hodnotami dané společnosti.
|
host ::
RSS.